Zahradníkův rok ve skleníku. Co, kdy a jak sít a sázet

Ve skleníku to žije celý rok. Neustále je co sít, sázet, přesazovat, hnojit, sklízet, uklízet a chystat. Pokud ještě nejste ostřílenými skleníkovými zahradníky, pomůže vám náš celoroční přehled prací a tipů. Díky němu na nic nezapomenete a možná objevíte i nové možnosti, jak svůj skleník plnohodnotně využít.

Leden - klid před skleníkovou bouří

Začátek roku patří tradičně kontrole, opravám, čištění a přípravě skleníku na novou szónu. Kromě toho je vhodné i mulčování. Pokud máte skleník vytápěný, můžete se pustit do vysetí rychlé odrůdy ředkviček.

Leden je ideální pro naplánování celého zahradnického roku ve skleníku. Práce na zahradě a kolem domu je zatím poskrovnu, takže můžete pečlivě rozmýšlet, kam které plodiny vysejete či zasadíte. Nezapomeňte, že správné střídání plodin a jejich umístění vedle sebe může podpořit výslednou úrodu.

Únor - připravit, pozor, teď

Je na čase připravit půdu na další náročný rok. Pokud už není zmrzlá, navezte hnůj a půdu obdělejte. Poté se můžete hned vrhnout na předpěstování sazeniček rajčat, cibule a petržele a časný výsev raného salátu, celeru, lilku, květáku, brokolice, květáku, pórku, kedluben a paprik. Sazeničky je dobré izolovat, k tomu můžete použít bílou netkanou textilii nebo bublinkovou fólii.

Pokud máte vhodné podmínky (světlé místo se stálou teplotou mezi 10 a 15 °C), můžete koncem února nechat naklíčit rané brambory pro jarní výsadbu.

Březen - a je to tady!

Teď začíná opravdová zahradnická dřina. Pokud už máte ve skleníku první zelené posly jara, snažte se zabránit přístupu mrazu. Sazenice v případě potřeby zakryjte netkanou textilií. Nebo si můžete pomoct topnými kabely.

Pomalu začněte s větráním, abyste se vyhnuli plísním, ale dávejte pozor na nevyzpytatelné mrazíky. Zkontrolujte, zda se vám na rostlinkách neusadily škůdci (mšice, mravenci).

Pokud jste tak neučinili v únoru, můžete zasévat celer, fenykl, brokolici, ředkvičky, kedlubny a hlávkový salát. Také máte poslední možnost k vysetí paprik, rajčat, lilků a melounů. Udělejte to pokud možno už v první polovině března. Když to nestihnete, nezbude vám nic jiného, než si koupit hotové sazeničky (aspoň to budete mít bez práce :-). A nezapomeňte ani na mrkev, hrách, kopr, špenát a bylinky, například bazalku.

Zasadit už můžete i cibuli a česnek.

Duben - kolotoč setí, sázení, hnojení a zalévání pokračuje

V dubnu přichází čas setí okurek, cuket, dýní, červené řepy, fazolí a bylinek. Ke klíčení těchto plodin jsou ideální vysoké teploty. Přesto ale nepřestávejte s pravidelným větráním skleníku. S výsadbou sazeniček pro jistotu počkejte až po květnových mrazících (12. - 14. května). Pokud máte skleník dobře zajištěný proti mrazu, můžete vysadit předpěstované sazenice rajčat.

A samozřejmě už přichází čas na skleníkovou výsadbu naklíčených brambor. Jejich umístění by nemělo být stejné jako v předchozích třech letech. Pokud se chcete vyhnout jednostrannému odčerpání živin z půdy, sázejte brambory na totéž místo vždy nejdříve po 4 letech. Sazenice brambor (hlízy) sázejte vrcholovými očky nahoru a moc je neudusávejte, potřebují vzduch a kyprou půdu.

V dubnu zasejte i levanduli, oregano, tymián, majoránku, mátu, šalvěj, kopr, rozmarýn další aromatické bylinky. A nezapomeňte na jahodníky.

Květen - je tu první sklizeň

Skleník v květnu už hýří barvami a my pokračujeme v pravidelném větrání. Je vhodné větrací otvory zajistit síťkami, abyste svou úrodu ochránili před nechtěnou návštěvou škůdců. Mrněte také, jestli není potřeba vytrhat plevel. Je lepší se na něj vrhnout teď, dokud se nevysemení. Později budete mít méně práce.

Tip pro vás: Abyste nemuseli neustále myslet na otevírání a zavírání skleníkového okna, pořiďte si automatický otvírač oken, který to obstará za vás. Jedná se o píst s pákou. Píst funguje na bázi tepelné roztažnosti, se zvyšující se teplotou ve skleníku se páka posouvá a tím otevírá okno. Otevírání lze seřídit v teplotním rozmezí od 16 do 25 C. V létě tak nehrozí přehřátí skleníku a na podzim naopak jeho podchlazení. Automatický otvírač oken je kompatibilní se všemi typy polykarbonátových skleníků.

V květnu můžete sklízet první ranou zeleninu, především ředkvičky, raný salát, mrkev, kopr, cukety a špenát. Do prázdných záhonů po květnových ledových mužích vysaďte kromě rajčat i papriky a okurky. Rajčata nezapomeňte uvázat k podpěrným tyčkám. Vysázejte i předpěstované bylinky, nařízkujte rozmarýn, tymián a šalvěj.

Až vám odkvetou jahodníky, podložte je tmavou netkanou textilií, hrubou dřevitou vlnou či slámou. Nejen, že vám ubudou starosti s plevelem, ale zabráníte hnilobnému procesu jahod během dešťů.

A znovu můžete přistoupit k výsevu. Tentokrát to budou letní ředkvičky a ředkev, letní špenát, listový celer, cukrová kukuřice a čekanka salátová.

Červen - hnojíme, větráme, zaléváme

Teploty rostou a tak je potřeba stále větrat (můžete ve dne i v noci) a kontrolovat okurky, papriky a rajčata, jestli se do nich nepustila plíseň. Tyčková rajčata začněte zaštipovat, aby je nové výhonky neoslabovaly. Zmíněnou zeleninu je vhodné hnojit tekutým hnojivem a lehce protřepávat kvůli lepšímu opylení. Pokud jste tak ještě neučinili, vyvažte i papriky.

Začněte sklízet rané odrůdy mrkve, saláty, ředkve, hrášek, kedlubny, loňský pór a kadeřávek. Koncem měsíce i rané hlávkové zelí. Skliďte i natě bylinek (meduňka, majoránka, tymián ad.) a usušte je nebo zamrazte. Do konce léta vám stihnou ještě jednou obrazit.

Stále lze vysévat mrkev, černou a červenou ředkev, keříčkový fazol, rané kedlubny, zelí, růžičkovou kapustu, pórek.

Červen a červenec jsou ideální měsíce pro množení jahodníků ze šlahounů.

Červenec - nezastavujeme, skleník volá

V červenci začíná sklizeň cibule a česneku. Poznáte to tak, že zelená nať alespoň u poloviny rostlin zežloutne a slehne. Po vyjmutí z půdy necháme cibule doschnout na záhonu a poté ji ve svazcích po cca 20 kusech dosušíme pod střechou. Sklízet můžete i zelí, hrášek, fazolové lusky a tykve.

Sbíráme a sušíme/mrazíme i majoránku a další bylinky, ideálně ještě předtím, než začnou kvést, aby bylo jejich aroma co nejvýraznější.

Pokračujte v péči o rajčata (vyvazujte, hnojte, pravidelně zalívejte, tyčková rajčata zaštipujte). Při zalévání se dejte pozor, aby se voda nedostala na listy, zabráníte tak vzniku plísní. Naopak okurky si potrpí na dostatečnou vláhu na listech. Rajčata a okurky také můžeme ošetřit postřikem - rajčata proti plísním, okurky proti sviluškám. Koncem července začněte s průběžnou sklizní rajčat a okurek.

V půlce léta se vysévají semínka pekingského a čínského salátu, špenát a květák pro podzimní sklizeň. Vysazujeme nové sazenice jahodníku.

Srpen - pozor na ostré slunce

V srpovém skleníku větrejte (okno pro skleník) ve dne v noci, pokud je hodně slunných dní, vyplatí se skleník zastínit. Jinak stále pečujte o rajčata a okurky a průběžně otrhávejte zralé plody. Kromě toho seřezávejte vrcholky kvetoucích rostlin rajčat. Tím přesměrujete energii rostlin z růstu na dozrávání plodů.

Stále můžete vysévat čínské zelí, listový salát, čekanku, fenykl, špenát a polníček. Pro sklizeň v příštím roce vysévejte ozimou cibuli a kapustu.

Srpen je ideálním měsícem pro výsadbu jahodníku. Sazenice je potřeba obnovovat každé čtyři roky. Pro výsadbu použijte uvolněné záhony po raném salátu a kedlubnách. Než se rostlinky jahodníku ujmou, pravidelně je zalévejte dostatečným množstvím vody.

Posbírejte a usušte si semena kopru, abyste měli dostatek osiva pro příští rok.

Září - doba sklízení a uklízení

V září už bývá povětšinou velká část úrody, zvláště té zeleninové, sklizená. Na konci měsíce skliďte kořenovou zeleninu. Z půdy vyryjte pažitku a trsy rozdělte. Nechte kořenový bal oschnout a uložte ho do chladna. Takto ji můžete použít pro rychlení a zároveň budete mít po ruce čerstvou bylinku.

Září je vrcholem sklizně i pro rajčata. Ta byste měli sklidit do prvních mrazíků. Pokud by všechny plody nestihly uzrát na rostlině, nebojte se je sklidit také. Postupně vám dozrají i v teplejší místnosti. Jen je nezapomeňte sklidit se stopkou.

Po sklizni připravte záhony na další rok: okopejte, zryjte a odstraňte plevel. Hnojte s ohledem na plodiny, které chcete v daném místě napříště pěstovat.

Zrající plody tykví podložte prkny, aby od země neuhnívaly.

Pokud jste to nestihli v srpnu, vysejte ředkvičky, špenát a jarní cibulky pro pozdní podzimní sklizeň.

Jahodníky vysazené v srpnu připravte na zimu ve skleníku, jsou velmi náchylné k namrzání. Výhonky odstřihněte od mateční rostliny a krčky rostlin zahrňte zeminou nebo kompostem. To vše přikryjte chvojím nebo netkanou bílou textilií.

A nyní se můžete pomalu pustit do úklidu skleníku.

Říjen - schovejte truhlíky

V říjnu už větrejte pouze přes den a pokud to dovolí počasí. Zalévání omezte na ranní hodiny a rostlinky chraňte před nočními mrazíky (vytápěním nebo netkanou textilií). Zkontrolujte, zda se ve skleníku nevyskytují škůdci a v polovině října do něj můžete na zimu uschovat truhlíkové rostliny.

Stále ještě můžete vysévat řezaný listový salát, zimní hlávkový salát, špenát, mrkev, polníček a ředkvičky.

Skliďte bulvový celer a dýně. Zralé dýně poznáte podle seschlého stonku a matné slupky. Dýni utrhněte i se stonkem alespoň 5 cm dlouhým.

Říjen je ideální na výměnu půdy, pokud se na to nechystáte až na jaře. Nová půda nesmí být moc bohatá na živiny. Obměňování půdy ve skleníku by mělo probíhat cca jednou za 5 let.

Pokud už ve skleníku nic nemáte, udržujte v něm vlhkost a můžete mulčovat. K mulčování použijte spadané listí.

Listopad - zazimování skleníku

Pokud váš skleník nemá vytápění, je nutné zbylé rostliny chránit netkanou textilií před mrazem. Větrat můžete až do - 5 °C.

Truhlíky zalívejte už jen sporadicky, skleníkovou půdu udržujte stále mírně vlhkou. Je vhodné ze skleníku odstraňovat sníh. U skleníku z polykarbonátu ani tak nejde o možné poškození, jako spíše o to, aby měly rostliny dostatek světla během krátkých listopadových dní.

Na řadu také přichází výsadba česneku (listopad - prosinec). Stroužky česneku zasaďte, až když se teplota ve skleníku ustálí pod 9 °C, jinak hrozí napadení fusariem (houbová choroba). Česnek nesázejte na místo, kde už minulou sezónu rostl, ani tam, kde byla cibule nebo pórek.

Prosinec - posezónní péče o skleník

Pokud jste už sklidili vše, co jste zasadili, připravte skleník k zazimování. Zryjte všechny záhony, odstraňte zbytky kořenů, přidejte hnůj a půdu vydezinfikujte dusíkatým vápnem. To vpravte do půdy (0,5 kg na 10 m2) a zalijte. Chcete-li půdu provzdušnit, použijte dřevní štěpku. Poté na 2 - 3 týdny zakryjte záhony plastovou fólií. Skleník chraňte před mrazem a suchem, k tomu dobře poslouží nopková fólie.

Truhlíkové rostliny nadále zlehka zalévejte a stále čas od času odstraňujte nahromaděný sníh. Pro jistotu.

Pečujte v zimě o svůj skleník, v létě vám to vrátí

Zima obecně je ideálním obdobím pro případné opravy a úpravy skleníků. U šroubovaných skleníků je potřeba zkontrolovat utažení šroubů ve spojích a dotáhnout je. U drážkových skleníků tmelených silikonem, zkontrolujte, jestli se spoje neloupou. Pokud ano, naneste nový tmel s UV filtrem.

Poté přichází na řadu čištění polykarbonátových desek. Ideálním nástrojem bude vlhký hadřík a hadice s vodou. Dveřní a okenní panty namažte olejem nebo vazelínou. Máte-li na oknech skleníku automatický otvírač, je vhodné ho na zimu odstranit, aby ho mráz nepoškodil.

Až budete hotoví, nechte skleník otevřený, aby zde nekondenzovala vlhkost, případně aby nedocházelo k přílišnému vysychání půdy.

Skleníkové zahradničení není hračka

A máme to za sebou. Právě jsme prožili jeden rok ve skleníku. Jak vidíte, zahradničení je potřeba pečlivě naplánovat. Prostudujte si, které rostliny mohou žít vedle sebe, aniž by si vzájemně ubližovaly. A také zjistěte, v jakém pořadí za sebou se mohou jednotlivé plodiny střídat v jednom záhonku, aby těm následujícím nechyběly důležité živiny apod.

V dnešní době chytrých internetů není problém všechny informace dohledat. Chce to jen udělat si čas a vše pečlivě promyslet a rozplánovat.

Prodáváme: Zahradní skleníky a pařníky